Proč mám období stagnace a vyhoření? Potřebuješ se uzemnit!
autor: Leona Pešková
Po delší době mám potřebu napsat něco o svém novém poznání. Je to poměrně zásadní věc a věřím, že mnohým umožní podívat se na svůj stav z jiného úhlu pohledu.
V současné době se nacházím ve stavu vnitřního klidu, navzdory realitě kolem mě. Takový BOD NULA, ze kterého je možné tvořit. Nabízí nespočet možných i zdánlivě nemožných cest, kterými se mohu ubírat. Chvíli mi však trvalo, než jsem se do tohoto bodu posunula. Měla jsem období stagnace. Vytratila se chuť tvořit a vlastně cokoli dělat.
Proč tomu tak bylo a jak se mi to podařilo změnit s vámi nyní budu sdílet.
Nejprve malé ohlédnutí na začátek.
Cesta sebepoznání
Na cestu sebepoznání mě, stejně jako mnoho z vás, přivedla určitá nespokojenost s mým životem a touha ho změnit. Jelikož jsem se narodila ve 20 století bylo zapotřebí ujít opravdu dlouhou cestu. Lidé narození po roce 2000 mají tuto cestu kratší.
Proč?
Na toto téma jsem již v minulosti psala článek. Tak jen ve stručnosti.
Naše generace byla zcela odpojena od svého zdroje, božství. Již v dětství jsme odevzdali zodpovědnost za své životy. Rodiče, učitelé a další autority nám říkali, kdy můžeme či nemůžeme projevovat své emoce.
Když jsme jako děti cítili vztek nebo smutek a projevili ho pláčem nebo vzdorem, ihned jsme byli napomenuti. Dokonce i když jsme pocítili radost a začali ji projevovat, byli jsme také napomenuti.
Naše dětská duše byla natolik zmatená, že jsme přestali věřit tomu co cítíme a začali jsme poslouchat okolí, které nám říkalo JAK BYCHOM SE MĚLI CÍTIT A CO BYCHOM MĚLI PRÁVĚ TEĎ PROŽÍVAT.
Tehdy jsme se vzdali zodpovědnosti za svůj život.
V okamžiku kdy jsme se vydali na cestu sebepoznání bylo nutné vrátit se k tomuto bodu a znovu se naučit vnímat všechny emoce a pocity.
Emoce jsou totiž tou esencí, která nám umožní tvořit naši realitu. Rozpoznání "chuti" jednotlivých emocí, nám pomůže lépe si procítit záměr.
Naše záměry se NEzačnou zhmotňovat bezmyšlenkovitým opakováním afirmací.
Je zapotřebí si navodit pocit spojený s emocí, kterou chceme žít. Dokonce můžeme pomocí emoce obelstít naši mysl. I když reálně budeme bez partnera, práce či peněz, jsme schopni navozením pocitu lásky, spokojenost, naplnění a dostatku, přesvědčit mysl, že už to vše máme a žijeme. A jelikož už je všeobecně známo, že myšlenka tvoří naší realitu, mohou díky navozenému stavu, vznikat myšlenky, které ji začnou tvořit.
I přesto, že má cesta sebepoznání byla dlouhá, mohu nyní říci, že za ní děkuji. Byla to jízda na horské dráze. Vydávat se na neznámou cestu bylo úžasné dobrodružství, i když někdy trochu bolestivé.
Návrat domů!
Poslední roky jsou ve znamení udržení vnitřního klidu a rovnováhy. Všichni jsme vystaveni velkému tlaku. Emoce s námi hází ze strany na stranu. Společnost se rozděluje a naše Ega se snaží zuby nehty udržet u moci. I já jsem podléhala tlaku a snažila se přiklonit na jednu stranu. Ano byla to sice strana menšinová, rebelská, ale stále to byla jedna strana. A jak víme, není možné nastolit rovnováhu přikládáním na jednu či druhou stranu.
Živě si vybavuji své Ego jak mě neustále nutilo zaujímat postoj k okolnímu dění. Nutilo mě vyjadřovat a prosazovat svoji pravdu.
Tohle období bych nazvala období pseudobohyně ( termín jsem si vypůjčila od Vendulky Kociánové Šmídke)
A jak se u mě pseudobohyně projevovala?
Nejdříve bych chtěla upozornit, že fází pseudobohyně projde asi každý, kdo se dal na cestu sebepoznání. Takže nemějte žádné výčitky, pokud se do této fáze dostanete nebo v ní právě jste.
Jde vlastně o stav, kdy ulítnete na duchovním rozvoji. Lítáte někde v oblacích, snažíte se žít rádoby duchovním životem. Taháte z rukávu jedno moudro za druhým, poučujete druhé, ve snaze spasit lidstvo. Často přestanete jíst maso a vyhýbáte se všemu nezdravému. Fyzický pohyb je pro vás namáhavý a smrskne se maximálně na procházku v přírodě nebo lehké protahování. Táhne vás to do přírody, kde se rozplýváte nad letem motýla a objímáte stromy, ve snaze načerpat energii, která vám tak chybí.
Z počátku je vám v tom dobře a libujete si, jak jste osvícení. Vědomě i nevědomě se povyšujete nad ostatní.
"Oni přece neví to, co vím já!"
Začnete se postupně izolovat od všeho a všech kdo nežije jako vy. Ale časem začnete pociťovat velkou únavu. Přestanou vám chodit nápady a vize. V podnikání nastane stagnace a tvůrčí vyhoření. Pomalu se začne vytrácet radost ze života a jediné co jste schopni dělat, je ležet. Běžné činnosti v domácnosti, vám přestanou dávat smysl. Nakonec zjistíte, že i když nic neděláte jste šíleně unavení.
A proč tomu tak je?
Nemáte ukotvenou kořenovou čakru. Tato základní, první, čakra nás spojuje s fyzickým světem. Dává nám sílu prosadit se a vytrvat. Působí na budování existence a materiální zabezpečení. Přirozeně dokážeme střídat klid a aktivitu a snáze se nám uskutečňují naše cíle. První čakra by měla být v rovnováze se sedmou čakrou, abychom si udrželi svou vnitřní stabilitu. Proto je důležité vrátit se zpět do těla.
A co s tím?
Začněte se uzemňovat!
Dopřejte si uzeniny, skleničku vína. Zajděte si na pivo s přáteli. Přestaňte se izolovat. Učte se respektovat lidi s jiným názorem na život. Oni vás ani neuhranou ani vám nevezmou vaši vnitřní sílu, pokud jim ji sami neodevzdáte.
A hlavně se začněte hýbat a to pořádně. Žádné lehké cvičení.
Běžte do posilovny a naložte si pořádnou zátěž. Jen pozor, ať zase nejdete do extrému. Žádné cvičení každý den. Tím maximálně docílíte toho, že to po třech dnech vzdáte. I zde platí, že je nutné mít vše v rovnováze. Na začátku si nastavte pravidelný řád. To je důležité. Dopřejte tělu čas na regeneraci a odpočinek. Klidně si nastavte pohyb jen dvakrát týdně 15 minut, ale snažte se ho dodržet. Ego vás bude zpočátku tahat zpět do postele, ale ignorujte ho. Již po pár týdnech se začnete cítit podstatně lépe a přirozeně si začnete cvičení přidávat.
Začněte fyzicky pracovat. Stačí začít drobnými domácími pracemi. Udělejte si pořádek ve skříních nebo běžte vytrhat plevel na zahradu. Netlačte na sebe. Vše má svůj čas.
Přestaňte donekonečna studovat duchovní poučky. Všechno potřebné už víte. Teď je na čase začít žít.
Z počátku vám možná mysl bude vnucovat pocit, že to přece není v souladu s duchovním životem. Vykašlete se na to, je to jen iluze.
Postupně se vám začne vracet tvůrčí energie. Budete intenzivně vnímat impulzy k akci. Pokud jste ještě nenašli práci, co vás naplňuje a baví, dostaví se silná vůle a víra, že vše po čem toužíte se určitě splní. Začnou přicházet nápady a chuť do práce. Vrátí se vám fyzická kondice a aktivita.